Přejít k obsahu
BLESKOVÁ AKCE Katany již ve slevě + dalších 10 % dolů s kódem Dalších −10 % s kódem KATANA10
Končí za:
00d 00h 00min 00s

Názvosloví katany: jednotlivé části meče

Stavba katany

Katana, známá z mang i filmů, jako je Sedm samurajů Akiry Kurosawy, má v Japonsku mimořádné kulturní postavení. S její historií souvisí také samurajský kodex cti bušidó. Úcta k meči se projevuje v pravidlech zacházení, odborném posuzování čepele i v náročné řemeslné výrobě. Zhotovení tradičně kovaného meče může trvat měsíce. Každá drobná součást má vlastní název a zvláštní termíny popisují také jednotlivé řemeslné postupy. Víte například, co je koiguči a co jeho název znamená? Nebo k čemu slouží mekugi? Tento přehled vás provede názvoslovím tradiční katany.

Katanu lze pro přehlednost rozdělit na tři hlavní části: rukojeť, samotnou čepel a pochvu.

Cuka neboli 柄

Rukojeť katany a její jednotlivé části

Cuka je rukojeť katany. Její jádro tvoří dvě dřevěné části, tradičně z magnolie, spojené lepidlem. Na konci se nachází kašira (頭), označovaná také jako cuka-gašira (柄頭): koncové kování, které rukojeť zpevňuje a podílí se na jejím vzhledu. Kovové zakončení se může nazývat i kašira-gane. Tvar bývá kulatý či oválný podle konkrétní montáže. Dřevěné jádro se potahuje rybí kůží, nejčastěji rejnočí. Setkáte se s označeními same-hada (鮫肌) a same-gawa (鮫皮). Přes tento podklad vede ovin z hedvábí nebo bavlny.

Páska použitá k ovinutí se nazývá cuka-ito (柄糸), zatímco technika a výsledný ovin jsou cuka-maki (柄巻). Existuje více způsobů provedení, například hineri-maki, katate-maki nebo dekorativnější džabara-maki. Ovin zakončuje funkční i ozdobný uzel maki-dome, který pomáhá celé konstrukci držet. Pod ovinem jsou vidět menuki (目貫), drobné ozdoby umístěné na obou stranách rukojeti, obvykle v odlišných polohách. Kromě výzdoby mohou ovlivňovat také pocit při úchopu.

Rukojeť a řap čepele spojuje kolíček, tradičně bambusový, který prochází připravenými otvory. Nazývá se mekugi (目釘). U záštity je rukojeť zpevněna kovovou objímkou fuči (縁). Po stranách záštity se nacházejí seppa (切羽), kovové podložky vymezující vůle a zajišťující pevné sestavení montáže.

Záštita chrání ruku a současně plní dekorativní úlohu. Některé exempláře jsou samostatnými uměleckými díly. Japonsky se nazývá cuba (鍔) a má vlastní podrobné názvosloví. Středový otvor pro řap je nakago-ana. Plochá oblast kolem něj, na kterou dosedají podložky seppa, se nazývá seppa-dai. Některé záštity mají další otvory pro doplňkové nástroje uložené u pochvy. Otvor pro kógai se označuje jako kógai-hicu-ana, zatímco otvor související s drobným nožíkem a jeho rukojetí kozuka je kozuka-hicu-ana. Umožňovaly přístup k těmto předmětům bez tasení hlavní čepele.

Mezi záštitou a vlastní čepelí je kovová objímka habaki (鎺). Její tvar pomáhá usadit meč v pochvě, aby v ní držel bezpečně, ale zároveň šel správně tasit. Není tedy jen ozdobou, nýbrž důležitou funkční součástí.

Čepel katany

Čepel katany a její názvosloví

Samotná čepel má mimořádně bohaté názvosloví. Délka měřená bez řapu se nazývá nagasa. Zakřivení je sori (反り). Část zasunutá do rukojeti, tedy řap, nese název nakago (茎). V něm je jeden či více otvorů mekugi-ana pro upevňovací kolíčky. Hřbet čepele se nazývá mune (棟). Na opačné straně je kalená oblast jakiba a viditelný přechod mezi rozdílně zakalenými částmi představuje hamon (刃文). Samotné ostří se označuje jako ha nebo hasaki.

Bó-hi je podélný žlábek, který se na některých čepelích používá k odlehčení a úpravě vyvážení. Plocha mezi hřbetem a podélnou hranou se nazývá šinogi-dži, vlastní hrana pak šinogi. Špička čepele je kissaki (切先). U některých konstrukcí ji od hlavní části odděluje příčná linie jokote; jiné tvary čepele ji nemají. Pokračování kalicí linie ve špičce se nazývá bóši a zakřivená linie ostří v oblasti kissaki je fukura.

Pochva katany

Pochva katany neboli saja

Pochva se japonsky nazývá saja (鞘). Tradičně se vyrábí z lehkého dřeva, často magnolie, a mívá lakovaný povrch. Její ústí je koiguči (鯉口), doslova „kapří tlama“, podle připomínaného tvaru. Bývá zpevněno například buvolím rohem, někdy kovem. Bavlněná nebo hedvábná šňůra na pochvě se jmenuje sageo (下げ緒). Prochází očkem kurigata (栗形) připevněným na boku pochvy.

V otvoru kurigata mohou být dekorativní kovové vložky šito-dome (鵐目). Konec pochvy se nazývá sajadžiri a může být chráněn kováním či rohovinovým zakončením kodžiri (鐺). Jeho podoba se liší podle montáže. V tradičním názvosloví se setkáte například s tvarem kuwagata, protáhlým nagakuwagata nebo vakovitým fukurogata. Zvláštní uložení představuje širasaja: jednoduchá dřevěná rukojeť a pochva bez běžné bojové výzdoby, určená především k uchovávání čepele.

Bohaté japonské názvosloví ukazuje, jak velkou pozornost tato kultura věnovala mečům, jejich výrobě i zacházení s nimi. Každý pojem pomáhá přesněji popsat řemeslnou práci a ocenit mistry, kteří ji vytvořili. Katana tak není pouze zbraň, ale také cenný doklad technické dovednosti, estetiky a historických hodnot.

Objevte všechny naše modely japonských katan