Bušidó: morální kodex samurajů

Každý, kdo se alespoň trochu zajímá o japonskou kulturu nebo feudální Japonsko, se už nejspíš setkal s pojmem bušidó. Označuje válečnický, a především etický kodex spojovaný se samuraji. V jeho známém pojetí stojí sedm morálních hodnot, které měly určovat celý život japonských válečníků, někdy až za cenu smrti. Odkud tento výraz pochází a co znamená? Jaké jednání doporučuje? A má stále své místo v dnešní japonské společnosti? Odpovědi vám přiblíží tento významný pojem kultury země vycházejícího slunce.

Původ bušidó

Etymologie slova bušidó

Bušidó, v přepisu rómadži bushidō a ve znacích kandži 武士道, odpovídá čínskému výrazu „wu shi dao“, doslova cesta válečníka. V japonštině se skládá ze tří znaků. První dva, 武士, tvoří slovo buši, tedy válečník, a poslední, 道, znamená dó neboli cestu. Název tak dobře vystihuje svůj obsah: zásady cesty, kterou by se měl válečník ubírat.

Počátky bušidó

Výraz se objevuje v díle Kójó gunkan z počátku 17. století, obvykle spojovaném s rokem 1616. Hodnoty, na které navazuje, však existovaly již dříve, zprvu především v ústním podání. Úzce souvisely s feudálním Japonskem, obdobím přibližně od roku 1185 do roku 1867. Zemi tehdy ovládal šógun, vojenský vůdce s politickou mocí, jehož vojska tvořili také samurajové. Ti byli oddáni rodině, klanu a svému pánovi. Jejich pravidla jednání zpočátku vycházela především z válečnické kultury. V průběhu času se hovořilo také o cestě muže ve zbrani, cestě luku a šípu nebo cestě luku a koně, podle tehdy rozšířených způsobů boje.

Pod vlivem šintoismu, zenového buddhismu a konfucianismu postupně sílil morální rozměr těchto zásad. Přispělo k tomu i klidnější období Edo za vlády rodu Tokugawa, kdy ubylo válek. Cesta válečníka získávala více etický a méně bezprostředně bojový charakter. Samurajové se vzdělávali, rozvíjeli kultivované vystupování a věnovali se uměleckým činnostem, například kaligrafii nebo čajovému obřadu.

Šintoismus, nejstarší původní japonské náboženství, zdůrazňoval rodinu, rodiče a předky. Příslušnost k rodové linii s sebou nesla také představu důstojné smrti: zemřít se ctí bylo v tomto pojetí lepší než žít v hanbě.

Zenový buddhismus je se samurajskou kulturou spojován již od období Kamakura. Přinesl hledání vnitřního klidu, překonávání vlastních omezení a úsilí o harmonii. K osobnímu duchovnímu rozvoji patřil také morální přístup a ohleduplnost k druhým.

Konfucianismus pak podpořil hodnoty, jako jsou čestné jednání a laskavost. Zásadní význam měly věrnost a oddanost pánovi. Připomeňme, že původní význam slova samuraj souvisí s „tím, kdo slouží“. Důsledný respekt k hierarchii mohl od válečníka vyžadovat závazek až za hranici vlastního života.

Sedm zásad bušidó

Samurajský kodex cti bývá představován prostřednictvím sedmi zásad, které měl válečník důsledně dodržovat.

義 gi: čestné a spravedlivé jednání

Samuraj má jednat spravedlivě a nenapadat protivníka bez důvodu. Má postupovat čestně, pevně a bez zbytečného váhání. Dělá to, co považuje za správné a za svou povinnost. Tuto představu vystihuje známý výrok připisovaný samuraji Tairu Šigesukemu (1639–1730): „Žít, když je správné žít, zemřít, když je správné zemřít.“

勇 jú: odvaha

Samuraj má čelit strachu a být připraven bojovat i s vědomím vlastní smrtelnosti. Věří ve smysl svého úkolu a vkládá do něj veškeré odhodlání. Hrdinská statečnost však neznamená bezhlavé riskování. Vychází ze sebeovládání, znalosti zbraní, důvěry ve vlastní schopnosti a rozvahy.

仁 džin: laskavost

Válečník má být empatický a ohleduplný k druhým. Soucit jej vede k tomu, aby svou sílu a dovednosti využíval k dobrému. Feudální vztah k daimjóovi, jeho pánovi, byl chápán jako soustava vzájemných závazků. Také vládce měl vůči svému lidu povinnost jednat laskavě a soucitně.

礼 rei: zdvořilost

Zdvořilé chování patří k základním ctnostem bušidó a doprovází je hluboká úcta. Samuraj má projevovat respekt protivníkovi před bojem, během něj i po jeho skončení. Navzdory bojové rozhodnosti se úcta v tomto ideálu vztahuje také k tělu padlého nepřítele.

誠 makoto: upřímnost

Samuraj má být pravdivý ve slovech i činech. Jeho jednání musí odpovídat tomu, co říká. Klamání protivníka nepravdivými sliby odporuje této představě úcty k ostatním. Neupřímnost by znamenala ztrátu cti, kterou kodex považuje za nepřijatelnou.

名誉 meijó: čest

Čest patří k nejvýznamnějším ctnostem japonského válečnického ideálu. Je náročná, přísná a nepřipouští lehkomyslné porušování zásad. V historickém samurajském prostředí mohl být život bez cti považován za bezcenný. S touto představou souvisel i rituální sebevražedný obřad seppuku, na Západě známý jako harakiri, který měl podle tehdejších hodnot odčinit provinění a obnovit čest.

忠義 čúgi: věrnost

Věrnost samuraje jeho daimjóovi měla být neochvějná. Společně se ctí patřila k nejdůležitějším hodnotám a mohla znamenat i obětování života. Při střetu dvou oprávněných povinností, například vůči rodině a pánovi, měl podle tohoto ideálu převážit zájem většího celku. Válečník tak mohl upřednostnit povinnost vůči své zemi před osobními vztahy. Jednotlivec byl vnímán jako součást celku.

Vliv bušidó na moderní Japonsko

Po konci šógunátu Tokugawa v 60. letech 19. století vedly reformy císařské vlády k zániku feudálního systému a samurajských privilegií. Omezení nošení mečů i změny v příjmech této vrstvy zásadně proměnily dosavadní způsob života. Samurajové sice přestali existovat jako tradiční společenský stav, ale jejich hodnoty zanechaly v japonské kultuře hlubokou stopu. Zdvořilost a úcta jsou pevnou součástí japonské tradice. Hodnoty spojované s bušidó se často připomínají také ve vzdělávání a pracovním prostředí: respekt k autoritě, soustavné zlepšování a snaha o výborné výsledky. Důraz na úsilí, týmovou spolupráci, zdrženlivost a dobrou organizaci patří k vlastnostem, které bývají s japonskou pracovní kulturou spojovány. Nelze je samozřejmě přisuzovat každému jednotlivci, ale odkaz morálního kodexu v těchto představách přetrvává.

Původní spojení morálního a bojového rozměru je dodnes patrné především ve sportu a bojových uměních. Sebeovládání, přesnost pohybu, soustředění, fair play a bojovnost se rozvíjejí v judu, aikidu, kendu i karate.

Samurajská symbolika se objevuje také v dalších sportech. Baseball je v Japonsku mimořádně oblíbený a japonská reprezentace patří ke světové špičce. Označení Samurai Japan a zápasy nazývané Samurai Japan Series ukazují, jak silně obraz válečníka působí i mimo tradiční bojové disciplíny.

Kodex bušidó je tedy především filozofie a způsob uvažování. Je úzce spjatý s feudálním Japonskem a jeho samuraji, ale jeho vliv sahá až do současnosti. Za jeho přitažlivostí stojí mimo jiné vysoké etické nároky a touha po osobním zdokonalení, kterou si spojujeme s japonskými válečníky. Právě v tom lze nalézt inspiraci i dnes: v úsilí stát se lepší verzí sebe sama.